Představte si, když by vám někdo před narozením  dal nabídku. "Chtěl bys mít Aspergerův syndrom nebo být neurotypický?" Tak tuto otázku si převedu na můj případ a pokusím se vám dát na ni odpověď. Mnoho Aspergerů by nechtělo mít AS, ale jsou i tací, kteří jsou rádi, že ho mají, jiným je to jedno. A já? 

Dříve jsem vůbec nevěděl, že nějaký AS existuje a už vůbec, že ho mám já. V mých mladých letech jsem byl šťastný, ale záhy, když jsem se dostal do kolektivu dětí, začaly mě šikanovat. V dětství je šikana spíše fyzická, později se přidala psychická. Já vzhledem k tomu, že mám AS, se nedokážu bránit, teda hlavně před psychickou, navíc jsem nejmladší, takže v době mého šikanování jsem na tom se sílou nebyl moc dobře. Dětí umí být hrozné "bestie", ale (možná) výhodou je to, že se (myslím si to) nepřetvařují.

Samozřejmě, že když bych byl NT, tak bych také možná byl šikanovaný, zvláště s mojí povahou, ale tak je to horší. Být AS znamená skoro jistě mít speciální zájmy a myslím si, že u mě jsou hodně intenzivní. To si myslím že je velké plus, třeba by mně to pomohlo v práci. Když jsem u té práce - jsem slyšel, že hodně lidí s AS má problémy v práci způsobené hlavně svou detailností a asi taky v nemalé míře i upřímností. Ale četl jsem jeden článek, kde kluk s As si našel práci - brigádu. Taky mám už částečně domluvenou brigádu na léto, ale strašně se jí bojím, tak jako mnoha jiných věcí.

Myslím si však, že jako člověk s AS mám šanci prožít si zajímavější a pro lidi užitečnější život než když bych byl NT, cenou za to je však šikana a nepochopení. Takže, když uvážím všechny aspekty, jsem celkem rád za to, že mám AS.

Add a comment

Slyšel jsem, nevím však kde, že každý člověk je zajímavý. To je samozřejmě pravda, teď napíšu v čem já jsem divný, nebo s trochou optimismu zajímavý. Zajímavý jsem už jen tím, že mám Aspergerův syndrom. Myslím si však, že se od hodně lidí s Aspergerovým syndromem dost liším. Třeba zájmy - a z nich ty největší - jaderné bomby. Neznám nikoho s AS, který by se, stejně jako já, o ně zajímal. Ale nechci aby se tento článek zvrhl do mého "zaujetého" nebo spíše jen ujetého vyprávění o jaderných bombách. Ale jiné zájmy, třeba letadla, zajímají hodně  lidí s AS, ostatně jsem kdesi četl, že je to nejfrekventovanější zájem u lidí s AS a taky vím o některých aspergerech, které fascinují právě letadla. 

Ale to tu už rozebírám moc mé zájmy, to nechci. Mě třeba fascinuje procházení se v noci. Mám možná asi sociální fóbii, nebo nevím co, ale bojím se lidí, v noci však většinou žádné lidi nepotkám. A když už jsem u těch lidí, mám vypracovány strategie, jak se vyhnout činnosti mnou velmi neoblíbené - zdravení. Kamarády pozdravím, ale zdravení některých lidí je mně velmi odporné, jedná se hlavně o lidi, kteří mi na to, že nepozdravím, odpoví "Ty neumíš zdravit", anebo mi rovnou vynadají. Proto rád chodím v noci, alespoň lidé neuvidí můj obličej...

Add a comment

Proč vlastně potřebuji (nebo chci?) jezdit na Aspie srazy? Dá se říci, že pobyt mezi NT mi ubírá energii. Musím se soustředit, abych to dokázal správně a i přes to se mi to někdy nepovede. Tohle na Aspie srazech dělat nemusím, proč? Mám pocit, že se tam navzájem všichni snažíme pochopit, možná pro to máme i nějaké zvláštní nadání nebo co. Proč nadání? Jednoduše protože všichni (nedovedu si představit výjimku, která by ovšem potvrzovala pravidlo) jsme se dříve setkali nebo pořád ještě setkáváme s nepochopením ze strany většinové společnosti. 

Možná, že každý, kdo je, ať už vizuálně (vozíčkáři, slepí, ...) nebo psychicky (například Aspergerův syndrom) jiný než ostatní má schopnost se více snažit pochopit ostatní jiní. Vždycky mě tak trochu naštve, když se AS označuje jako "postižení". Není to postižení, je to jen druh odlišnosti. Popravdě řečeno nelíbí se mi, any když se tak označují i jiné odlišnosti. Protože vše, co se slovníkem běžných lidí označuje jako "postižení", je svým způsobem odlišnost. Nebo ne? 

Abych odpověděl na otázku v nadpisu článku, cítím se tam skvěle. Cítím se, jako že se mohu konečně nesoustředit na to, abych to udělal "správně" podle slovníku NT, ale abych to udělal tak, jak chci. Mám pocit, že ostatní dokáží pochopit i to, když převrátím něco, co řekl někdo jiný a zasmát se tomu. A celkově mi takové setkání dodá energii a uklidní mě. 

Add a comment

Měli jsme nahrát Rozhovor do rádia Tloskov, ale zatím to nějak nevyšlo, tak tu dávám alespoň textovou verzi, no aspoň se o mě něco dozvíte:

 

Vážení posluchači, rád bych vám představil mladou zajímavou ženu, která se považuje za nositelku Aspergerova syndromu.

Zeptal bych se, jaký si měla den, jak se máš, ale nevím, jestli mne s tím nepošleš někam J. Zrovna tohle tlachání o ničem (anglicky: „small talk“) Aspíci většinou nesnáší. Řekneš mi k tomu něco?

Mam se hnusně.

Tak se tedy budem bavit věcně, jo? Jak jsi přišla na to, že jsi autistka? (vím, že jsi o tom napsala úderná článek na webu)
Já vždycky věděla, že sem divná už v 1. třídě jsem si myslela, že mam (dyslexie na matiku jsem tomu jako dítě říkala) ale rodiče mě tvrdili, že nic takového neexistuje (pěkně kecali, protože dyskalkulie existuje). A pak mamce řekla nějaká učitelka (10 mě tehdy bylo), že asi fakt nejsem normální ale mamka se na to vykašlala a odložila to, protože jsme se věnovali tomu, abych šla na gympl, na který jsem stejně neměla, no nakonec sem je ukecala ale AS diagnózu jsem dostala až ve 13ti.

1/ Vím, že se podceňuješ, mluvíš o sobě často jako o „postižákovi“. Proč tak soudíš? Já Tě znám také jako argumentačně poměrně silnou. Dovedeš uhodit hřebíček na hlavičku. Pamatuješ, jak jsi mne na Aspie srazu uvedla do rozpaků, když jsem neuměl rychle vysvětlit, proč mne vlastně ředitel vyhodil z práce? Nemáš pocit, že Tě lidi nemají rádi také pro tu pravdu a údernost, se kterou na ně dovedeš vyrukovat?
Já nemam ráda falešný řeči, pravda, je jediný co chci slyšet, no ostatní ji slyšet nechtějí a možná proto mě všichni nesnášej. Samozřejmě si trvám na tom, že kdyby si lidi pravdu říkali, celé lidstvo by toho dokázalo daleko víc. Jenomže když by všichni lidi říkali pravdu a jeden by lhal, vydělal by na tom taky hodně ten jeden. A protože chtějí všichni pro sebe vydělat co nejvíc, všichni lžou, a ta lež už je pak jenom akt přežití a nikdo na tom nevydělá ani pro sebe. Proto lidi nesnáším.

No, teď už si tolik nemyslím, že každý AS musí být postižení, může to být buď degenerace, nebo nový druh. Nebo obojí. Ale nesnáším ty řeči o tom, že bychom měli být na svůj AS hrdí, nebo že jsme v něčem dobrý, pokud nejsme nebo že se máme dobře (a sami tomu věříme), když se dobře nemáme a podobný řeči.

2/ Myslíš, že máš dobrou paměť? Jak se to projevuje?
Dlouhodobou jo ale krátkodobou ne, třeba v učení mam velký problém se něco naučit ale občas jsme to učivo už brali dřív třeba na základce a já si ho z té základky pamatuju. Taky si pamatuji milion blbostí, hlavně mam úplně jiný vzpomínky na události něž lidi kolem mě, se kterými ty vzpomínky mam. Oni mají vzpomínky, na které si vůbec nebo matně pamatuji a já mam zase vzpomínky, které si nepamatují oni. Taky mi lidi říkají, že oni si pamatují ty dobrý vzpomínky a já si pamatuji ty špatný, ale nemyslím si, že je to tak vždycky. Jde spíš o to, co koho zaujme.

3/ Zajímá Tě něco enormně? Většina autistů má speciální zájmy, ve kterých často dosáhnou až geniality?
No, on soubor věcí které mě zajímají, asi nemají přesný název, týká se to právě toho, že lidi lžou aby přežili a nevnímají realitu. Jsem nihilistka. Taky mě baví poslouchat písničky, líbí se mi rap ale rozhodně ne všechen, třeba nemam moc ráda takovýto „honění ega“, i když to bohužel k rapu patří. Kdybych měla vyjmenovat autory, kteří se mi líbí, jsou to: Prago union, Desád a Řezník a ňácí další.
Zkoušela jsem psát i vlastní texty, píšu asi rok a půl, jinak k nějakému nahrávání jsem se krom amatérsky doma na zkoušku nedostala, no nevim, jestli to někam dokopu. Taky píšu články na blog, takže bych možná chtěla bejt i spisovatelka, teď mam rozepsaných pár stránek, ve kterých popisuju svoje dětství, no taky se nemůžu dokopat k tomu, abych to dodělala.

4/ Jsi ráda středem pozornosti nebo naopak nerada vyčníváš?

Já nevím, asi podle společnosti, podle počtu lidí, podle mojí nálady a podle toho proč bych byla středem. Ale každému určitě dělá dobře trochu pozornosti.

5/ Unavíš se snadno? Trpíváš smyslovým přetížením, když je informací moc?

Ano, unavím se hned, možná i pro to že pořád přemýšlím a všechno kolem mě rozebírám do podrobna, často se bojím, že svoje myšlenky zapomenu a zhloupnu. Taky si připadám, že moje hlava jsou jako servry. Občas něco vím a něco mě dojde, a jindy si to nepamatuju a dojdou mě jiný věci, někdy zase nic, podle toho, jaký servry v mojí hlavě jsou zapnutý.

6/ Vím, že máš ráda emotivní až morbidní věci. Podle mé zkušenosti je to u Aspíků typické. Dovedeš to nějak popsat?
Poslouchám Horrorcore, dřív jsem se i dívala na obrázky mrtvol, ale spíš mě přitahuje mluvit o tom nebo o tom číst nebo poslouchat. Jako mladší jsem strašně měla ráda
Happy Tree Friends. A přitahují mě hlavně depresivní věci, dnes už víc než ty morbidní. Taky mam ráda černý humor, bohužel ale obrázky s černým humorem třeba na facebooku nepochopím. A hlavně mam ráda, když ten humor má nějakou pointu, aby tam nebyl jediný smysl ten, že někdo umře. Mam ráda krutou realitu.

7/ Jak to máš se sexualitou? Podle mé zkušenosti jsou autiské i v tomto dvouhrbí velbloudi. Buď jsou asexuální, nebo hypersexuální. Vím zhruba jak to máš, ale jestli k tomu chceš také něco říci…
Sexuálně mě přitahují kluci, ostatní lidi se mi jako lidi líbí (což je divný protože lidi nesnáším) ale nepřitahují mě. Taky se mi líbí kluci starší, než je můj věk, tak 20 až 25 let je pro mě ideální. Občas jsem přemýšlela i o tom, jestli nejsem transexuál, jestli se já necejtím jako kluk, no možná trochu jo ale transexuál nejsem, vím, že jsem holka a vyhovuje mi to i tak.

8/ Obohacuje Tě nějak to, že nyní potkáváš podobné lidi, ať už prostřednictvím skupiny Dospělý aspík, Michala Roškaňuka a dalších? A je to tak, nebo máš i mezi AS pocit, že jsi černá ovce?

Já nevím, ono strašně záleží na tom, koho potkám, třeba v Aple, kde jsou i těžší případy někdy potkávám lidi zamindrákovaný víc něž já. Ale obohacuje, bez AS bych se už vůbec neměla s kým bavit ale štvě mě, že se s nimi stýkám málo a taky to, že se mi AS kluci moc nelíbí. A na facebooku mě to zas nestačí, chci se vidět v reálu.

9/ Co bys chtěla v životě dělat? Co pro to děláš? Jak si představuješ naplněný život? Mám trošku obavy, že mi na to řekneš, že nic, a že život stojí za hovno, ale dobře…i do by ses mohla pokusit popsat trošku víc J.

Já vůbec nevím, co bych chtěla dělat, asi bych se chtěla stát teroristkou a zlikvidovat celou planetu, aby tu nebyli už žádní lidi a žádná jakákoliv existence.

10/ Chtěla bys něco vzkázat posluchačům? Nebo nějakému konkrétnímu člověku (i takovému, kterého nebudeš jmenovat) ?)

Přemýšlejte a říkejte to, co si myslíte a ne to, co chtějí lidi slyšet nebo to, aby jste na tom vydělali.

Díky za rozhovor

 

Add a comment

Všichni kámoši mě zradili a všichni se mi smějou,
že retardi tu prdili retardi se nemejou,
nikoho nezajímá ten můj blbej názor,
na mozku se mi vyvíjí takej malej nádor.

 

Sem úplnej debil nejsem k ničemu dobrýmu,
nikdy nevymyslim ani řádek normálního rýmu
tak se připravte že tohle bude shit,
se mě chce blít ze svejch děl
sem všem jenom pro prdel,
debil co sračky mlel

 

zamindrákovaný rapy, poraženecký kecy,
nechci tady žít na světě sem jako v blbý kleci.
nemam tu co dělat celej svět už jebat
asi sem divná ale líběj se mi negativní věci.

 


Nejsem decentní ale sem dementní,
jedenám nasertivně nikdo z lidí nestojí při mně
v létě ani v zimně  klidně ať zhebnu
hrabe mi pořád v srpnu a i v lednu

 

hrozně rychle mluvim a nikdo mi nerozumí,
všechno zopakovat musim lidi na mě blbě čumí
všem se hnusim sem debil co funí v uších mi furt duní
nesnášim hlasitý zvuky nejsem proti ničemu imunní.

 

R: Divná sem od narození nikdy se to nezmění
nic dobrýho na mě není a mam dlouhý vedení,
mam jiný myšlení  tohe je sračka a né umění
blbějšíj sem než vy ve všem, každym dnem
nikdo se mnou nechce jít ven


Furt mam blbou náladu,
a na mozku závadu,
bavit se se  mnou nikdy nedalo,
vždycky  mi hrabalo, dokázala sem toho málo,
teda vlastně  nic z toho jak sem blbá by už se fakt jeden pic,
když je hic, ostatním to nevadí  mě jediný vedro je,
ze mě se jeden už pobleje.
hele támhle mě drbe skupina slepic,
kšic na ně ale neplatí, já sem debil kterej všechno zhatí.
všechno je mi vzatý, všechno je mi ukradený,
moje srce je chladný a můj mozek je vadný.

 

Nevim jak se chovat neumim se přetvařovat,
od lidí se musim schovat, jinak mě každej  setře hned,
už by z toho jeden zheb neumim se usmívat,
nikdy nevim jak s davem splývat oblíkám se jako bezďák,
na ksichtě mam samej beďák, na všechno sem levá
z držky mi furt táhne že by z toho jeden chcíp,
strach se ode mě už nikdy nehne každej by si do mě rýp.

 

Lidi mě neposlouchaj
a když jo z jejich hrdel se blitky soukaj,
a když ze mě neblejou
tak se mi smějou
umlátila bych je za to sekyrou

 


ani se mě ani nepodívaj
když mluvim nezajímám
jako kdybych tu nebyla,
motorovkou bych je zabila

 

možná mojí mrtvole pod vlakem by si lidi všimli,
střeva namotaný na kole do vlaku by pak švihli.
podtě se všichni zabít se mnou ať už můžem zhebnout

 

já ty lidi stejne neumim k sebevraždě přesvědčit,
všichni se na mě můžou vymočit,
ani za to jim nestojim
suvislosti spojim  málo toho vim.

 

R: Divná sem od narození nikdy se to nezmění
nic dobrýho na mě není a mam dlouhý vedení,
mam jiný myšlení  tohe je sračka a né umění
blbějšíj sem než vy ve všem, každym dnem. (nikdo se mnou nechce jít ven)
(a každej se mi tlemí)

 

Baví mě se litovat je to prdel je to sranda,
ale asi nebudu mít jedinýho fanda
tlemí se mě každá banda,
kvalita tohodle zvuku je jen randál
moje flow je skandál každej by mě nandal

nemam talent ztrapnim se v každej moment
na sto procent že sem dement na to si udělám patent

 


I po škole sem chodila s cedulkama sem debil na sobě,
dobrovolně lidi si říkali o mý chorobě,
mě bylo vždycky jedno že rodičům dělám ostudu,
prychouška napsala prášky svině ale já tohle žrát nebudu,
nechci se sfetovat s přáškama tě budu fakovat,
mí rodiče neuměli postižáka vychovat,
a tak ze mě vyrost dement větší než byl předtim,
asi tu přibyde mrtvola tady větřim
myslim na smrt život stojí za prd
kouknu do svý budoucnosti a hovno spatřim.


nejsou na mě žádný klady
bydlim v díře daleko od prahy,
v hrozný prdeli celá moje blbá rodina chodí na mši v neděli,
kdybyste ještě nevěděli já sem dement

 


když čtu po sobě svůj text,
sama z toho depky mam,
z minulosti několik ran,
nemam utýct kam
sem úplně blbá,
porád se nudim poblbená nuda
nic mě nebaví jenom psát tohle hnusný dílo,
Proč se takový hovno vůbec narodilo

 

 

Add a comment