Podrobnosti
Kategorie: Psáno aspergery
Zobrazení: 2117

Lyžičková teória

Christine Miserandino

Preklad: Branislav Lacko

Predhovor prekladateľa:

Preložil som vám lyžičkovú teóriu, pretože aj autisti majú svoje „lyžičky“. Míňajú sa nám v sociálnych situáciách, alebo keď nám niečo útočí na naše citlivé zmysly. Alebo keď nám narúšajú naše rutiny, menia plány, vyvolávajú úzkosti, či nás šokujú. Keď nám dôjdu „lyžičky“, môžeme chytiť záchvat hnevu, či sa zrútiť a uzavrieť do seba. Musíme tú energiu zase dočerpať. Nenúťte nás preto do niečoho, ak vám povieme, že nemáme energiu či „lyžičky“ nedopadne to dobre pre nás, ani pre Vás. Potrebujeme proste občas vypnúť a celý ten stresujúci svet rozdýchať...

Bola som s kamarátkou v reštaurácii, rozprávali sme sa. Ako obvykle, bolo už neskoro a jedli sme hranolky s omáčkou. Ako normálne baby v našom veku žijúce na internáte, sme trávili veľa času v reštaurácii rozprávaním sa o chlapoch, muzike a triviálnych veciach, ktoré nám vtedy pripadali veľmi dôležité. Hlavne sme nikdy neboli ohľadne ničoho vážne a trávili sme väčšinu času smiechom.

Keď som si brala lieky a zajedala ich sladkosťou, ako som mala vo zvyku, namiesto toho, aby pokračovala v konverzácii, na mňa začala pozerať podivným zazeravým pohľadom. Z ničoho nič sa ma následne opýtala, aké to je mať lupus a byť chorá. Bola som v šoku, nie len preto, že sa ma opýtala takú nečakanú otázku, ale aj preto, že som si myslela, že už vie všetko čo sa dá o lupuse vedieť. Chodila so mnou k doktorom, videla ma chodiť s paličkou, aj zvracať na WC. Videla ma plakať v bolestiach, čo viac by sa dalo ešte vedieť?

Add a comment

Podrobnosti
Kategorie: Zpravodajství z akcí
Zobrazení: 3184

Dobrý den, milí čtenáři tohoto webu, vítám vás u svého dalšího článku!

 

Dne 5. května 2015 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze konala konference "Autismus - celospolečenský problém nebo módní diagnóza 21. století?". Já jsem se této konference zúčastnil a rozhodl jsem se, že se s vámi všemi o tento nevšední zážitek podělím.

Konference byla pořádána místopředsedou Výboru pro zdravotnictví PS PČR MUDr. Vítem KAŇKOVSKÝM, Asociací pomáhající lidem s autismem – APLA Praha, Střední Čechy, o. s., zastoupenou Magdalenou ČÁSLAVSKOU a Výborem pro zdravotnictví PS PČR, a konána pod záštitou místopředsedy Vlády ČR Pavla BĚLOBRÁDKA, místopředsedy PS PČR Jana BARTOŠKA, a předsedy Výboru pro zdravotnictví PS PČR Rostislava VYZULY.

 

V úvodu konference proběhlo krátké přivítání všech účastníků Veronikou Šporclovou, zvláště pak poslance MUDr. Víta Kaňkovského a zástupu za Rostislava Vyzulu, Jana Bartoška a Pavla Bělobrádka. Přítomni byli dále PhDr. Kateřina Thorová a PhDr. Hynek Jůn. Z dalších politiků byl přítomen Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda a veřejná ochránkyně práv Alena Šabatová.

 

Jako první dostal slovo MUDr. Kaňkovský: byl potěšen velkým zájmem o účast na dnešní konferenci. Řekl, že v Poslanecké sněmovně jsou stále pochybnosti o tom, zda otevírat diskuzi o poruchách autistického spektra (dále jen „PAS“). Uvedl, že jeho bratr, který již zemřel, měl diagnostikovánu mozkovou obrnu, a proto má pochopení pro handicapované spoluobčany. Svého bratra a jeho postižení vnímá jako dar. Chce získat podněty od laické i odborné veřejnosti, co by se dalo zlepšit pro rodiny, které se starají o děti s PAS. Chce zlepšit i komunikaci mezi MPSV a Ministerstvem zdravotnictví, aby jejich práce prospěla těm nejslabším.

Add a comment

Podrobnosti
Kategorie: Úvahy aspergerů
Zobrazení: 1784

Vědomí
Podle mě má každej člověk vědomí a podvědomí. Normálně se učí a správně by to bylo tak, že pokud se něco naučí, příště už ví co má nebo nemá dělat, aniž by si to uvědomil. To proč to tak je, je v jeho podvědomí. Ale pokud budeme někoho učit co má a co nemá bejt, on si to pak musí pamatovat v přímim vědomí. Protože neví proč to tak je, protože to nezjistil sám a protože se (jako dítě) bojí, že dostane trest když něco udělá/neudělá blbě, a strach ho dá to přímýho vědomí. A právě tímhle učení, si člověk rozhází svoje vědomí a podvědomí. Co jak má dělat musí bejt v přímym vědomí a ve stresu, a tím to nefunguje tak jak má. Kdyby to měl v podvědomí,  všechno by dělal daleko líp sám od sebe.  Ale protože mozek nedokáže mít tolik myšlenek v přímym vědomí, pořád jsou ňáký myšlenky, který se dím pádem do přímýho vědomí nevejdou, a tak jsou v podvědomí. Právě ty, který by do přímýho vědomí podle mě jinak patřili spíš. Ale teď si je člověk tím pádem neuvědomí.

Add a comment

Podrobnosti
Kategorie: Psáno aspergery
Zobrazení: 9580
Ahoj všem čtenářům tohoto blogu, vítám vás u svého dalšího článku!
 
Dnes vám povím alespoň několik málo informací k diagnostice Aspergerova syndromu u dospělých. Moje informace vychází pouze z toho, jak jsem celý diagnostický proces zažil na vlastní kůži já osobně.
 
Nyní se, prosím, pohodlně usaďte ke svým monitorům, moje pojednání o diagnostice v dospělosti právě začíná:
Včasná diagnostika Aspergerova syndromu (dále jen AS) v dětství je velmi důležitá věc. Avšak se může stát, podobně, jako tomu bylo v mém případě, že AS není v dětství správně rozpoznán, tudíž pak bývá diagnostikován až v dospělosti, kdy svým nositelům a nositelkám přináší konečná diagnóza značnou psychickou úlevu.
 
Celý diagnostický proces u AS v dospělosti se skládá z následujících 5 částí:
 
1) Získejte doporučení k vyšetření na psychologii (případně psychiatrii) od lékaře, kterému důvěřujete (typicky obvodní lékař, ale může to být i neurolog, na tom tolik nezáleží).
 
2) Zajděte podle místa svého trvalého pobytu na nejbližší psychologickou ambulanci a objednejte se k Úvodnímu vyšetření. Vím, jak je to strašně těžké, ale když už se do toho jednou dáte, prosím, VYTRVEJTE!
 
3) Úvodní vyšetření, které trvá cca 2 až 3 hodiny čistého času.

a) Vyplňujete své osobní údaje, tj. akademický titul (pokud jej máte), jméno, příjmení, rodné číslo, telefonní číslo, E-mail, zdravotní pojišťovnu, souhlas s poskytováním informací o vašem zdravotním stavu vašim příbuzným (nebo drahým polovičkám), souhlas s případnou hospitalizací, souhlas s případným nutným odběrem tělních tekutin (krev a moč), souhlas s ošetřováním od praktikantů (budoucích lékařů a sestřiček) a souhlas s publikací vašeho životního příběhu v odborné literatuře (články, statě, odborné publikace), a to v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Jsou to nutné formality, bez kterých se neobejdete, ale do 10 minut budete mít hotovo.
 
b) Vyplníte první testík, který se zaměřuje na váš aktuální zdravotní a psychický stav. Termínem "aktuální" je myšleno za poslední cca 2 měsíce do dne, kdy podstupujete úvodní vyšetření. Test obsahuje celkem 70 otázek, které se vás ptají například na přítomnost sebevražedných myšlenek, poruchy příjmu potravy (anorexie a bulimie), maniodepresivní stavy, poruchy spánku, fóbie, úzkostné stavy, a tak dále. U každé otázky přiřazujete body v hodnotě 0, 1, 2 a 3. 0 znamená, že odpovídáte na danou otázku jasné NE, tj., že u vás nejsou přítomny např. myšlenky na sebevraždu. 3 pak znamená, že tyto myšlenky máte velmi silné, tudíž se schyluje k tragédii. Tento testík trvá odhadem cca 20 minut.
 
c) Vyplňujete Test 59 nedokončených vět. Na tento test se počítá časový limit v rozmezí průměrně 20 až 30 minut. Vašim úkolem je, abyste dokončili celkem 59 vět prvními myšlenkami, které vás napadnou. Tímto testem se sleduje váš vztah směrem k rodičům, vzdělání, zvířatům, intimním záležitostem, k vašemu sebevědomí, a tak podobně.
 
d) Vyplníte Minesotský osobnostní test, tzv. MMPI 2. Tento test se zaměřuje na případnou přítomnost sexuálních úchylek, maniodepresivní stavy, sebevražedné myšlenky, schizofrenii, poruchy příjmu potravy, poruchy spánku, atd. Vyplňovat jej budete cca 2 hodiny čistého času. Obsahuje celkem 576 otázek, na které odpovídáte pouze SOUHLASÍM nebo NESOUHLASÍM. Nemáte možnost odpovědět NEVÍM, musíte se rozhodnout mezi ANO a NE.
 
Předem vás varuji, že po dokončení první části vyšetření budete rádi, když si vzpomenete na to, jak se jmenujete. Až tak se můžete cítit vyčerpáni, zvláště, pokud byste museli první část testů vyplňovat na chodbě u stolu, kolem kterého by pořád někdo chodil (To se stalo mně a vůbec mi to nebylo přijemné.). Nenechte se tím zaskočit, není to nic neobvyklého.
 
Po odevzdání MMPI 2 budete objednáni na druhou část, kterou jsou IQ testy. Nutno podotknout, že hodnota IQ bývá u osob s Aspergerovým syndromem v cca 90 % případů průměrná (tj. IQ 90 až 110 bodů), ve zbývajících případech silně nadprůměrná (IQ od 130 do 160 bodů), případně až téměř na prahu geniality (IQ vyšší než 160 bodů).
 
4) Po cca 2 týdnech přicházíte na IQ testy. Podstoupíte WAIS 3, což je Wechslerův inteligenční test pro dospělé ve 3. revizi a pak Stanford-Binetův IQ test, který je upraven pro dospělou populaci. V obou testech se zjišťuje, jak jste na tom s prostorovou představivostí, jak jste zdatní verbálně, jaký máte všeobecný přehled (otázky jsou na způsob soutěže "Riskuj!", případně "Chcete být milionářem?", ale musíte odpovídat bez nápovědy), jak jste schopni obstát v "běžném" životě (to se týká např. nákupů, řešení orientace v přírodě, když se ztratíte v lese nebo na horách), apod. Tyto IQ testy trvají přibližně 1,5 až 2 hodiny čistého času.
 
Po IQ testech bude objednáni na závěrečnou část, kterou je pohovor s klinickým psychologem, případně psychiatrem.
 
5) Rozhovor s psychologem nebo psychiatrem. Osobně tuto část nazývám jako "potlach". Pro mě byla tato finální část nejpříjemnější z celého diagnostického procesu.

Ale přejděme "k jádru pudla": obsahem tohoto rozhovoru je rozprava nad výsledky IQ a osobnostních testů, psycholog si s vámi popovídá o vašem dětství, vašich zálibách, vašich pracovních nebo studijních aspiracích, o tom, kolik máte přátel, jak navazujete přátelství, zda máte nějaké větší zdravotní problémy, jaké máte vztahy se svými příbuznými, a tak dále. Během tohoto rozhovoru podstoupíte tzv. Rorschachův test, což jsou rozpité inkoustové skvrny, kde vy máte za úkol říct, co v nich vidíte. Celkem je vám představeno 10 tabulek. Také se posuzuje i vaše kresba lidské postavy, kde se zjišťuje, jak dokonalá je vaše kresba (pro vysvětlenou: na škále umím malovat až neumím malovat vůbec), jakou máte proporcionalitu kresby (zda jsou všechny části postavy přibližně stejně velké, zda nohy a hlava jsou na svých místech), a tak dále. Na konci tohoto "potlachu" by vám měla být sdělena finální diagnóza. Ať už samostatný AS, AS s nějakou další přidruženou psychiatrickou poruchou (např. maniodepresivní psychóza), nebo se můžete dozvědět, že jste naprosto v pořádku a problematika AS se vás vůbec netýká.
 
Na závěr ještě pár důležitých upozornění:
 
1) Celé vyšetření je zdarma, na případnou platbu byste měli být předem upozornění.
 
2) Na každou část vyšetření přicházejte vždy řádně odpočati, ať se můžete na celé vyšetření řádně soustředit!
 
3) Zpracování finální zprávy trvá cca 2 týdny a zpráva bude přímo odeslána lékaři, který vás k vyšetření doporučil. Tudíž se nelekejte, pokud vám zprávu nedají hned do rukou.
 
To je všechno, co o diagnostice Aspergerova syndromu v dospělosti vím ze svých vlastních zkušeností.
 
Snad jsem vás od případného podstoupení takto zaměřené diagnostiky neodradil.
 
Přeji vám hezký den a těším se na vás u svého dalšího článku.
 
 
Váš
 
Jupiter 85
Add a comment

Podrobnosti
Kategorie: Úvahy aspergerů
Zobrazení: 1594

 Už ve škole nám cpali věci typu „co nechceš sám, nedělej druhým“. Nebo i v literatuře spoustu věcí o přemýšlení. Někdy. Ale myslim že to byli zjednodušený sračky. Jde o to, že to co už jednou člověk slyšel, tak to podruhý tolik neřeší. Jak se říká, opakovanej vtip není vtipem, stejně tak opakovanej fakt, no faktem zůstává pořád, ale člověka to nezaskočí, nezasáhne, bere to jako samozřejmost. Spousta lidí uvažuje, jakoby opakovanej fakt nebyl faktem. Možná proto je v tomhle státě všechno „dovolený“. Co zakážete, na to upozorníte. Co nezakážete, na to se buď zapomene, nebo to lidi budou brát jako samozřejmost, něco co nechápou, ale už to nebudou řešit. Dokonce se v poslední době rozneslo video na youtube, jmenuje se Lež, ve které žijeme. Na úvodní stránce youtube vám vyjede i mezi nabízenými videi. I učitel ve škole nám ho pouštěl. No co, řeknete si „to je hustý“ a jedem dál. Pokud by se všichni báli říct svoje názory jenom proto, co na to řeknou ostatní nebo se báli dělat něco, co na to řeknou ostatní, dávno by se to strhlo. Pořád je tu někdo, komu to jasný není, kdo někoho prudí, někomu se směje a něco zakazuje. Honí si tim svoje ego. Když nesmim já, nesmí nikdo. Nebo dělají prostě to, co dělaj ostatní.
Ale i tak některým lidem něco řekneš a oni na to, no to je přece jasný. To není žádná novinka. Takle to prostě chodí. No jasný to možná je, ale mě příde jakoby to spoustu lidem jasný nebylo. Ani těm co tvrdí, že to jasný je. No možná to vědí, ale totálně to nechápou. Chovají se i uvažují tak, že jim to teda fakt jasný není. A dál si jedou to svoje. Takle to chodí. A proto to tak bude chodit dál.
A ještě, pokud i ve škole (v tý literatuře) nám cpali věci, o kterých se musí přemejšlet, ve škole nikdo z dětí přece bejt nechce. A tato věc se tím pádem stává součástí toho, co nás nezajímá. Nezajímá nás už ani to, že tu vlastně bejt nechceme. A navíc, ten, kdo je proti tomu trošku odolnějsí a je schopnej ve škole vstřebat těch sraček víc, jde na gympl, aby totálně zblbnul. Na úroveň těch, kdo už zblblí jsou a víc straček už nevstrěbaj, a jsou na střední nebo učňáku.

Add a comment
  1. Báseň o Oskerušách
  2. Hlavu vzhůru a nikdy jinak!
  3. Počin
  4. Zmatek

Podkategorie

Úvahy aspergerů

Básničky

  • Jste zde:  
  • Titulní stránka