- Podrobnosti
- Napsal Janovel
- Kategorie: Úvahy aspergerů
- Zobrazení: 1734
Milý čtenáři jak si asi poznal z názvu řeč je o společnosti.
Společnost je vlastně parazit který paratizuje sám na sobě. Ona se už narodí prohnilá, jelikož už samotné součástky, jsou zkažené, plesnivé, nebo rozbité či nakažené, nějakou zákeřnou nemocí. Ony nemoci nejsou nemoci, které všichni znáte a jejich léčba je úplnou hračkou. Ne nikoliv. Ony nemoce jsou nebezpečnější a opravy všeho co provedli trvá celá léta. Ano nemoce, jako despota, diskriminace, arogance či pohrdání, jsou nemoci nebezpečnější než AIDS. A to nemluvím o králi nemocí: Synedrom šmejda či jinak řečeno: Syndrom zmetka. Taková to nemoc, není na léčení pouze na ten nejstarší a i nejmilosrdnější zákrok pro pacienta, kterého sužuje a to je neutralizační kůra. Na tuto kůru stačí tyto tři věci: skalpel, kýbl na krev a kněze. Není na ně lék, který by zajistil kompletní zničení nemoci. Jelikož i když to ten člověk přepere vždy to v něm zůstane a syndrom je tu zpět. Společnost, nejen že je z tohoto důvodu parazit, ale jakákoliv společnost, je pro vše co existuje i demagog a katalizátor. Sám zmate svoje části, stejně rychle jako ostatní společnosti, jejichž mozek, neboli to co vytváří demagogii, je silný katalizátor a velký pomocník, díky němuž může demagogie, rychle zakořeňovat ve společnosti, ale i v jiných kolektivech.
Společnost má ještě jednu složku, která z ní dělá to co je a to nikotin, opakované předávkování se alkoholem, který v malé míře je prý dokonce prospěšnější, než prášky. A to díky látek, vygtvářených při destilacu. U vína červeného jsou to vitamíny a u piva bakterie kvašení. No dál jsou i drogy, které sama zakazuje, ale přesto se nima sama společnost opojuje. Hlavně koks, či marijánka. Velice tomu i přispívají antidepresiva, nebo antikoncepce v pilulkách, nikolv v podobě pytlíčku z latexu v dalším pytlíku. Nebo uměle vytvořená aditiva jako E102 či E130, které pomáhaj hyper aktivivtě či nádoru. Navíc dost často jejich základ je z ropných produktů.
Závěrem ti chci říct poučení, jež je bacha na ostatní. Díky nim je společnost na hov*o.
Děkuji ti čtenáři za pozornost,
Janovel
- Podrobnosti
- Napsal Radek Panský Čihák
- Kategorie: Psáno aspergery
- Zobrazení: 1893
Dostal jsem nápad, který mě pobavil. Také nesnášíte testy? Napadaly vás nad nimi odpovědi, které neměly nic společného s těmi, které vám byly nabízeny? Zanechalo to ve vás také podivnou pachuť opětného setkání s naprostým neporozuměním, snad až dalším ponížením?
Protože testy nesnáším, dám si tady takový test znovu!
S malým rozdílem... a totiž, že dnes svobodně uvedu podstatnou část toho, co mi táhlo hlavou nad fakultním stolkem s fakultní tužkou a co lékaře nezajímalo.
Testy podobného druhu jsem absolvoval vícekrát. Většinou jsem obdržel rezultát „nekonzistentních odpovědí“ a tedy nediagnostikovatelného klienta.
Následující otázky jsem náhodně vybral z tohoto běžně dostupného testu, který se od těch, které jsem vypracoval v Thomayerově nemocnici neliší: Aspie-Quiz http://www.rdos.net/cz/
Mám za to, že otázky samy sebe devalvují právě proto, že by měly reflektovat právě potenciální osobnost nesoucí Aspergerův syndrom.
Add a comment- Podrobnosti
- Napsal Martin Urbanec
- Kategorie: Psáno aspergery
- Zobrazení: 1842
Rád bych vám řekl můj názor na současné školství. Tak tady je.
Mám pocit, že školství, tak, jak je aktuálně postaveno, vůbec nefunguje. Základní škola učí věci, které rozhodně nejsou základní (základní věci pro mě jsou ty, které potřebuje každý, k čemuž rozhodně nepatří vědomost chemického vzorce kyseliny sírové), SŠ a VŠ neselektují lidi s různými úrovněmi znalostí.
Proč si to myslím? Každý, kdo chce něčeho dosáhnout v nějakém oboru, musí strávit spoustu času v lavicích (9 let ZŠ + 4 roky SŠ + 7 let VŠ = 20 let). Problém je v tom, že někteří (je to menšina, ale přesto někteří) znalosti (teda ty odborné) mají už na konci ZŠ. Třeba už ty, které potřebují na konci SŠ. A ty 4 roky jsou (pro odborné rozvíjení) zbytečné? Proč? Navíc budu chtít vědět více, takže se budu samovzdělávat a může se stát, že na konci SŠ budu vědět odborné znalosti potřebné na konci VŠ. Takže těch 11 let se nic nového nedovím?
Navíc mám pocit, že se děje to, že se určitá látka opakuje pořád dokola. Pro ty, co to nepochopili. Jenže co já mám dělat? Mám pocit, že toto pak jsou pro mě zbytečné hodiny. Nemělo by se tohle změnit?
Teď se pokusím navrhnout lepší způsob. Tady je.
Základní školu bych rozdělil na dvě školy. Vlastně nynější první stupeň a druhý stupeň. První stupeň by učil základní věci, tzn. ty, které k životu potřebuje každý. Každý někdy bude potřebovat vyhledat nějakou informaci, bude potřebovat jednat s ostatními. "Učitel", resp. průvodce by navíc měl být jen moderátorem těch situací, které již prostě opravdu jsou nebezpečné. Co například? Když se žáci začnou prát. Rozhodně by neměl mít předem naplánováno, co za tu konkrétní hodinu zvládne.
A co by měl za úkol druhý stupeň? Již v tomto okamžiku by si žáci měli vybrat oblast, ve které by se rádi pohybovali. V té dané oblasti by se pak vzdělávali a získávali potřebné informace. Ovšem v hlavě mít jen základní informace (tzn. ty, které by potřeboval každý člověk, který se v této oblasti pohybuje). Proč? Například v oblasti IT se věci mění velice rychle. To, co je teď takto může být za dva tři roky úplně jinak. Možná si řeknete, že třeba hlavní města se nemění tak často. Například v oblastech zasažených válkou tomu tak je. Často se mění hranice, hlavní města, sídlo hlavy státu a další věci. Tak proč se je učit zpaměti, když je během pěti sekund dokážu najít. Ale na druhou stranu každý v oblasti IT bude potřebovat vědět, že určité příkazy jsou ve většině jazycích stejné (while, for, print, ...). Tyhle příkazy a jejich účel prostě člověk bude muset vědět zpaměti. Bude je totiž potřebovat relativně často.
Střední škola by měla studenta rozvíjet v současných znalostech, sdělovat mu další informace, které bude určitě potřebovat, ale na které nestačily ty 4 roky na druhém stupni. Podotýkám, že by se tyto věci měly samozřejmě probírat od nejjednodušší po nejtěžší.
A nakonec vysoká by měla sdělovat ty nejtěžší věci.
Jaký máte na tuto problematiku názor vy? Pochlubte se v diskuzi.
Add a comment- Podrobnosti
- Napsal Tereza
- Kategorie: Psáno aspergery
- Zobrazení: 1284
Poznámka správce asperger.cz: Rozumím situaci Terezy, proto zde publikuji i tento dotaz. Reakce prosíme směřujte do komentářů, případně, pokud se vám nechce registrovat, na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., budou přeposlány autorce článku. Publikace dotazu je jen výjimka, další takové články nebudou publikovány, pokud se nerozhodneme jinak. Zbývá jen popřát autorce, aby svého brášku našla co nejdříve.
Ahojky všem! Jsem Terka a jsem aspík :) Je mi 17 let a jsem z Ostravy
A teď k věci.
Chtěla bych se Vás zeptat, jestli existují nějaká zařízení, která vyhledávají lidi. Hledám totiž svého bratra a jediné co o něm vím je to, že se jmenuje Petr Horák a jeho rodina se nemusí s jeho otcem. Děkuji moc za každý Váš názor. :)
Add a comment- Podrobnosti
- Napsal Tom Kourek
- Kategorie: Básničky
- Zobrazení: 1506
Já po tobě toužím,
slečinko krásná,
a moc mě smutek souží,
situace bez tebe je děsná.
Jistě si pamatuješ na naše dětské zážitky,
co už se nikdy nenavrátí víc,
byly to nezapomenutelně krásné prožitky,
kdy já hladil tvou líc.
Ty si se tak krásně červenala,
spolu jsme si hráli na školní zahradě,
tráva se krásně zelenala,
jó to já byl ještě v dobré náladě.
Potom co si ze školy odešla,
a já zůstal na základní,
i ta dobrá nálada s tebou odešla,
a já začal být pasivní.
Nový kolektiv byl jiný,
měl jinou morálku,
a i když já měl kamarády jiný,
odnesl jsem si v dopise nezapomnění špatnou obálku.
Teď jsem na škole střední,
je mi už dobře,
zatížen jsem hlavně ve dnech všedních,
ale všichni ke mně přistupují moudře.
Ale já na tebe vždy myslím a vzpomínám,
protože mi to nedá,
zuby smutkem přehnaně zatínám,
ale stejně jsem šťastný a řeknu si: Vida!
Nemohu na nic krásné zapomenout,
to nemá Asperger každý,
musím si vše stále připomenout,
budu si vše krásné a i ošklivé pamatovat navždy.
A jestli ti bude jednou těžko,
tak se za mnou někdy stav,
i má radost bude nad průměrnou vejškou,
máme přece svůj dobrý mrav.
Nezapomeň!
Add a commentPodkategorie
Strana 10 z 28
