Zdravím všechny čtenáře Aspie blogu. Cítím, že je tu důležité téma, ke kterému mám potřebu něco říct, a tím jsou internetové diskuze. Pokud se někdo pohybuje pravidelně na internetu asi ví co mám na mysli. Jejich úroveň, kultura a estetika je dost nízká a názory v nich projevované ještě horší. A já z vlastní zkušenosti vím, jak jejich čtení dokáže mladého a nevyzrálého člověka jako jsem já ovlivnit a zmaninupulovat.

Původní myšlenka internetové diskuze byla dobrá. Dáme příležitost lidem si vyměnit své názory, vyjádřit je a slušně si povykládat nad palčivými problémy naší společnosti. Jenže jak to už tak bývá, praxe je od teorie poněkud diametrálně odlišná. A tak jsme denně svědky jak se dospělí lidé urážejí, handrkují, propagují nebezpečné myšlenky, nadávají na kde co, vypouštějí svůj negativismus kde můžou atd. atd. Došlo to až tak daleko, že všichni slušní diskutují z diskuzí raději odešli a diskuze zůstaly výsadou primitivů, kteří si na nich vybíjejí svoje nejjednodušší pudy a každého alespoň trochu inteligentního člověka odradí nejen od diskutování ale i od čtení takovýchto diskuzí.

obrazek do clanku

 

 

Příspěvky bývají často nepřehledné, plné gramatických chyb a slovní zásoba autorů se omezuje na slova „Vlastizrádce, přisluhovač, USA, Putin, ovce, Kalousek, sluníčkář, pravdoláskař atd..atd..

Přispěvatelé také mají pozoruhodný talent do každého tématu, které se absolutně netýká určitých palčivých témat, (např. migrační krize) tyto palčivá témata vecpat. A tak si v diskuzi pod článkem o počasí počteme o tom jak nás sem migranti jedou vraždit a znásilňovat, jak nás práškují chemtrails, jak vláda USA chystá celosvětové teroristické spiknutí atd. atd. No řekněte, není to už na hlavu?

Byly doby kdy jsem podobné diskuze bral vážně a věřil jsem zprávám z Aeronetu, AC24 a podobných serverů. Čtení těchto zpráv a diskuzí pod nimi mě dostalo do takového psychického stavu, že jsem nemohl spát kvůli neustálé vidině blížící se třetí světové války, myšlenkám že můj budoucí život je kvůli podobným celosvětovým událostem zcela v háji, neustálému strachu že si pro mě přijdou muslimové přímo na moji zahradu a podobně. Nevím jak jsem to dokázal, ale s částečnou pomocí psycholožky jsem se z toho dostal a dnes už mi nedělá sebemenší problém podobné zprávy ignorovat a nebrat je vážně.

Opravdu nedoporučuji tato média číst a dělat si těžkou hlavu z toho co se tam dočtete. Zbytečně vás to zatíží a omezí vás to ve vašem běžném životě. Zkreslí vám to vidění světa a tak se může stát, že se z vás, člověka který by se klidně mohl stát úspěšným a uznávaným, stane buď zhroucený očekávač třetí světové války, co se bude bát vyjít ven a nebo další z tzv. „vlastenců“ či „bojovníků za svobodu“, kterými se dnes hemží celý internet.

Add a comment

2. duben byl v roce 2007 vyhlášen OSN Mezinárodním dnem zvýšení povědomí o autismu. V tento den se konají se různé osvětové akce a někteří lidé či organizace svítí barevnými světly, většinou modrými nebo zlatými (modrá je barva komunikace a vyjádření, zlatá má zkratku Au – první slabiku slova autismus). Svícením si připomínáme, různorodost naší společnosti. V roce 2016 u příležitosti Mezinárodního dne uvědomění autismu spouští HBO Europe a Nadační fond Autismu unikátní osvětovou kampaň, která podpoří zvýšení povědomí i přijetí autismu skrze neobyčejně silný příběh života Temple Grandin, který je zachycen ve stejnojmenném filmu z produkce HBO. Když lékaři doporučili mamince Temple Grandin, aby dala svojí dceru do ústavu, odmítla a pomohla svému dítěti vyrůst v jednu z nejznámějších hrdinek naší doby. Film Temple Grandin, oceněný 7 cenami Emmy a Zlatým Glóbem, bude v rámci osvětové akce zdarma ke shlédnutí na webu a prostřednictvím mobliní aplikace HBO GO od 2. do 9. dubna 2016. Autisty žijící v ČR lze přímo podpořit darem v libovolné výši na transparentní účet Nadačního fondu autismu, který je 777901/5500. Dar bude cele využit přímo k podpoře konkrétních autistů a jejich rodin. 

Add a comment

Tak osobo máme tu vánoce. Nejdříve začátek adventu poznáte, že obchoďák je samej starej úchyl v červeným. Poté slyšíte reklamy v rádiu, v reklamovizi na internetu, vůbec všude. Říkáte se "Zasrané vánoce", "Skurvené reklamy" či někteří gentlamani řeknou "vánončí humbuk".No Je pravda, že asi všichni co to přečtou jsou svátky, s malým kazem. Takovým velkým parazitem, jménem Nabídka a Poptávka. To oni jsou viny, zločinu, zprznění vánoc. Vánoce jež známe jako svátky klidu a míry, znetvořily původně pohanské uctívání slunovratu v jednu nekonečnou frontu v obcháďáku a haldu zbytečeně utracených peněz buď za dárek, který může být jen jeden a né stromek, zasipanej bambilónem dárků. Což je jeden faktor, proč mnoho z ročníku dva tisíce a víc, je plnej fracků, jež se neumí chovat. Jsou výjimky, i když znám jich málo. když hraju onlinovku, je to kid za kidem. Nadávky a urážky střídané nadávkovým přídavným jménem, okořeněný arogancí. Pro ně snad existuje, jeden spravedlivý dárek, jež se zove kopanec do zadku, který normální čech by udeřil Santovi a udělala resiscitaci ježíškový, který je touto starou kreatúrou šikanován, neb je ještě dítě či v Jesuskindle, nebo Ježiško a tak dále a tak dále. To bych radši uvítal dědu mráze, či dědu koledu. Dnes to není bohužel o tom dobře se najíst, v klidu si sednout, matka aby pohladila děcka a popovídal apohádku, či jí pustila a tu zaslouženou chvilku se flákali. Ale utrácet, utrácet  zadlužovat se! Nedivím se proč statistika ukazuje nejvyšší počet sebevražd v adventu, když nám doktorka Nabídka a zdravotní sestra Poptávka, dávají tuto masáž s práškem kýčovitosti, či sedativem zdravého rozumu. Jsme jako ovečky, jdeme kasičku za kasou, regálem za regálem a obchodem za obchodem. Bodeť ne, když je Obchodní centrum u baráku a za ním další. Proč? Proč nemůžeme jít k sedlákovi, či maloobchodníkovi, dostatečně nakoupili i navařili a vykašlat se na utrácení bez hlavy nýbrž nasdili zdravý rozum.

Pročež vám žehnám zdravý rozum po celý rok! Vinšuji vám štěstí, zdraví a hlavně svoji Aspergerskou povahu!

Váš Janovel PF 2016 

Add a comment

Ježiši Kriste. Toho jsem bál, už od té doby co znám autorská práva. Práva na Mein Kampf přestala existovat. Už jen představa koupi tohoto dítka největšího vraha v knihkupectví je sama sebou nechutná. Navíc dnešní skinheadi, by znova mohli terorisovat, a ničit Evropské kultury, kromne gemránské kultury. Naše Slovanská kultura by zhynula. Sice Český národ nikdy nezhyne, napříč by ho ta zrůda polkla jak drops. Byly by jsme jako kameny v žaludcích dinosaurů. Anděl smrti zasadí nad nevinými úrodu pšenici, určennou pro mana na dovoz do očistce. Pod černými křídly krkavci, by skryto sémě nakažený vyrostlo v trávě a pomohlo rozhořet jako silný troud válečný oheň v hřídeli stroje.  Nechci nic jim dát, stejně jako ty, my, vy. Nechceme válku. Nechceme těžké časy. Chceme sípky plné obilí a lesy s hojností krmné zvěře. Toto je  jen malý upozornění ale napíši ještě větší. V tomto článečku chci pouze říct, jak může býti poražené zlo nebezpečné, když doutná.

Janovel

Add a comment

Dneska bych vám rád vyprávěl o terapiích v této léčebně. Rád bych začal názvy terapií které, jsem prožil. Muzikoterapii v rámci hudebky, artemalbu, pracovní terapii a takzvanou 'kecací terapii'. 

Musím podotknout že, tyto terapky jsouc lahodné pro oko ztrápeného člověka. Muziko terapie byla povinná u všech dítek školou povinné, neboť jí započali vždy učitelky nikolivěk školení terapeuti. Já jsem senemusel zapojovat, neb přišli na kvalitu mého hudebního sluchu. Zacož jsem byl rád. Artemalba mne bavila více. Vždy nám dali téma a já jsem ho mohl v klidu vzít po svém. Jednu skicu sem vyplnil pomocí symbolů, druhou pomocí různých rovnic a narážek. To bylo laicky řečeno super. Ten smrad anilinových barviček, temperek a kříd jsem do chřípí natahoval rád, tehdy se mi dostala krásná útěcha, nějaké normální práce, jež jakož to manuální bylo na oddělení nouze. Všíci malovali tak jak jim to popsali, byl jsem jediný kdo třeba zelené město, z trávy, kvítí a mechu, se zelenými lidmi, které jediný člověk, který nikdy nezezelenal a pročež jim záviděl a proto ho začal ničit aby nikdo neměl tu možnost, která mu byla odepřena jsem popsal jak zbytečné ničení matky země svými syny a dcerami. To bylo moje, ale dál.

Pracovní terapie se děla stejně jako artemalba na tzv. doléčovacím oddělení. To bylo něco! Chodil jsem do dřevařské dílny. Pracoval jsem s lipovým dřevem a ořezával ho, piloval, stloukal a vrtal. Ta rajská hudba, bušícíh kladívek, doprovázené zpěvemm vrtaček. To byl balžám na nervy. To vlastně jediné jsem tam dělal. Používal jsem nástroje staré dvě stovky let, jelikož tato léčebna tu stojí skoro sto třicet let, poprvé jsem použil, dřevěný svěrák, či kladiva z pravé oceli atd...

 Poslední do party byla ona kecací terapie. Každý ta měl jednoho terapeuta a s ním a pár dalšími pacienty jste si povídali. To nebylo špatné, až na to že vždy se řezalo do živého. Což byl trochu někdy až trapné. Tajemství se tam prozrazovala stejně, mistrně jako zakrývala s pozdějšími zkušenostmi. Ovšem jste měli možnost veta pokud, to nikomu nevinášíte. Poslední skupina, byla taková jaká byla. Pro  mě byla radostná a milá. Po odchodu i když mi to bylo prospěšné a příjemné to neudělalo za mnou nějakou mega stopu. SPíše naopak to zahladilo, některé rohy a jiné naostřilo jako vocílka nůž. 

Tato skušenost s léčebnou ve Šternberku, byla zajímavou zkušeností. Já sám jsem se mnohému přiučil. Třeba, že vždy mějte nějaké to svoje tajemství, které si chcete ukrýt či je lepší se s tím i sám vyrovnat. Mnho zkušeností a zamr vzešlo a odešlo. Nyní žiji stejně jako dnes či včera a po zítří a  nyní to mohu všícko popsat. Jsem rád, jak jsem někomu ukázal jak to někteří řeší i když dle mého zbytečně, neb nejlepší lék a lkař v jednom je čas. 

S tímto poučením se loučím, jelikož už nemám slov, které bych k tomu mohl říct.

Milý čtenáři, přeji ti hezký zbytek dne. Tvůj Janovel.

Add a comment