Dovolte mi abych se představil,

jmenuji se Vojta, mám 17 let a jako většina lidí na těchto stránkách mám Aspergerův syndrom. I já mám takové netradiční zájmy. Konkrétně jaderné bomby, letadla, výbušniny, sbírám mince a další zájmy raději nebudu zveřejňovat, protože se za ně stydím. Jedním z mých zájmů jsou básně, chci vám dát takovou menší ochutnávku z mé tvorby:

 

Přemýšlení

 

Nedělám to často, není to přízemní,

je to přemýšlení.

Uvažuji nad mnohými věcmi,

třeba nad tím, jací jsou lidé zmetci.

 

K přemýšlení je potřeba inteligence veliká,

není dobré býti nešika.

Někteří lidé nepřemýšlí,

ale jsou na to pyšní.

 

Pod 100 punktů,

je obvyklá inteligence lumpů.

Lidé nemyslící,

ti bohužel nejsou ze zemského povrchu mizící.

 

Akonitin

 

Není to jed který patří zmijím,

je to ten slavný akonitin.

Spolu s nikotinem je to náplň jedových zubů,

setkat se s ním je o hubu.

 

Jeho letální dávka je nízká,

ale těžko se získá.

Bohužel otrávený velmi trpí,

jeho utrpení nezřídka končí smrtí.

 

Je to bílá krystalická látka,

nezajímavě vypadající zkrátka.

Někdo si myslí že jo to výbušnina,

je to však velká mýlina.

 

Olga

 

Lidé žijící v Praze,

říkají, že se tu žije blaze.

Skončila však tato šťastná doba,

když se objevila jistá Olga.

 

Na tramvaj čekají davy lidí,

když v tom se na ně Pragovka řítí.

Na druhý pokus,

ujela Praga po chodníku kus.

 

Pětašedesát kilometrů v hodině,

Olga se smát mohla,

vznikla však věcná škoda,

to Olga snést nemohla.

 

 

 

Add a comment

 

Nemam kamarády a nikdy nebudu mít,
Všichni lidi ze mě budou tak akorát jenom blít,
Když jsem byla maličká tak sem kamarády měla,
že to sou kámoši navždycky si naivně myslela.

 

Ale byli to pěkný zmrdi a byli to svině,
nejradši bych jejich vnitřnosti rozházela po kině
už to nikdy nebudou moji kamarádi,
zradili mě sou  to hnusný hovádi.

 

Bavěj se se mnou neradi protože sem divná,
dokaď nechcípnou tak nebudu klidná,
vtipná bejt já neumim a prosadit se už  vůbec neumim,
mezi lidma sedim v rohu a jenom blbě čumim.

 

Nikdy si nenajdu kámoše místo těhlech bejvalejch,
oni se se mnou nebavěj protože mam vadu ve hlavě,
bože neexistuješ všichni mí známí sou věřící,
ale stejně by se nebavili s blbkou prdící.

 

Prdim na veřejnosti  sem blbá  každej mě drbá
už mě nenapadá co říct nevim co mam tady chtít
du se zabít jo to baví mě o tom mluvit hlasitě
neumim ztlumit, umim tak všechno pokazit a poblbit
nesnášej mě všichni lidi sou to zmrdi!

 

Když je někdy potkám tak mě ani nepoznaj,
hlavně že na sobě hezký oblečení oni maj.
nepamatujou si vůbec na to jak jsme jako malí blbli,
to je ještě horší než kdybyste všichni zhebli

 

Nikdo se se mnou bavit nechce,vždycky z toho budu v depce,
každym dnem v hlavě seznam jmen lidí co už se mnou nepudou ven,
nikdo o mě ani nezavadí, s ničím mi nic neporadí,
všichni zapomínaj na mě já chci zapomenout na ně,
jejich krky uškrtit na laně!

 

Známe se rok nebo dva a nebo šest let,
já sem trochu mimo čas já sem mimo tenhle  svět,
hned, zabila bych všechny a sebe,
nemam žádný kamarády jeho ani tebe.

 

Všichni zapomínaj na to že já vůbec existuju
všechny jenom otravuju asi už se zebliju
chčiju na všechny lidi budu se doma sama nudit
všechny okolo jenom prudit nechtít se ráno vzbudit.

Add a comment

Nesnášim  ten den, když mam narozky
všem lidem okolo bych hned rozmlátila jejich mozky, 
na narozky všichni lidi někde kalej s kámošema, 
jen já kamarády nemam pořád hádám se se všema.

Žádná párty se nekoná na svý narozky sem doma
sem tam sama postižená sem a nemusim bejt chromá,
mam na mozku vady neumim navázat s lidma vztahy,
partner nebo kamarádský umřít chci třeba hlady.

Maximálně slavím s rodičema,
všem  lidem  co maj kámoše bych dala do xichtu klíčema,
s rodičema je nuda ale aspoň mam prachy, -
ale ty sou  od babičky od rodiču můžu čekat
leda zarachy.

Ale prachy sou mě stejně k hovnu nemam s kym jít chlastat,
když chci s někym ven tak odpoví mě leda nasrat,--
když má narozky někdo jinej -- nikdy mě nepozve,
protože sem hroznej dement protože se chovám zle

Neumim se chovat chtěj po mě ať asertivně jednám
já jednám tak nasertivně spostu lidí neznám
ale ostatní je znaj a spolu si co říkat maj,
vyvraždila bych těhlech dementů celej kraj.

 

R:
Nesnášim den když je jakákoliv oslava,
má to bejt zábava je to leda otrava
všichni se tu bavěj spolu ale nikdo se mnou,
všechny bych umlátila bednou.
Všichni se na sebe jak dementi usmívaj,
na mě se divně dívaj a z toho taky vyplívá,
že se oni  nikdy nebudou chtít bavit se mnou
všechny bych umlátila bednou.
Ať zhebnou
 

Nepište mi přání vše nejlepší na facebooku,
pak se naseru a nadělám přim tom hodně hluku.
spamuje to zeď a to já naseru se hned,
je to k hovnu starý časy nikdy nevrátí to zpět.

Sama doma sem i na silvesta všichni někam jedou,
ségra s bráchou někde kalej nikdy  nevezmou mě sebou.
Brácha nechce mít retarda mezi  svejma známejma,
akorát bych ho ztrapnila chci ho udusit  lejnama.

 

I s rodinou na vánoce je to k hovnu pořád  se hádáme
taťka vždycky prudí v tomhle on niky nezklame.
rodině je blbý mě tady vyhazovat od stolu
vim že mě tu nechtěj rádi by viděli mojí  mrtvolu,

Debilně se xichtěj proč se musej takle šklebit,
jako dement co se pokoušel o to se na mě tlemit
má ňákej smysl se vidět jednou za rok nebo vůbec
stejně si nemáme co říct - ptotože sem hroznej blbec

R:
Nesášim i všechny dny  když oslava není,
furt ta posraná škola a každej se mi v ní tlemí,
o výkeden se doma nudim u compu
všem lidem bych hlavu hned vomlátila vo lampu.

buďto se jednou zabuju nebo sama chcípnu nudou,
možná že až umřu tak na pohřeb aspoň lidi pudou
jenže to mě bude jedno protože už budu dead,
nedává to smysl nahovno celej je svět.

Add a comment