Snad jednou, až to pochopíš,

co chtěl jsem ti dát

určitě mi vyhovíš

a řekneš si: Á, on mě měl tak rád.

 

Svou, pro tebe zvláštní a podivínskou duší,

já jsem vždycky chtěl

říct ti do tvých uší,

že bych na tě nikdy nezapomněl.

 

Duše má tím trochu trpí,

že mne odmítáš,

všechny problémy půjdu zapít,

protože nic pro mne neděláš.

 

Tou komickou básní,

já chtěl ti udělat radost,

jenže z tvých dásní

plynula shovívavost.

 

Odpověděla jsi mi jednoslovnou větou,

protože je od tebe nezájem,

mé verše tě asi matou

a nedělají na tebe dojem.

 

Vím, že si nejsme zatím blízcí,

ale už dost vyspělí.

Bohužel si zatím nemáme co říci,

ale to se stane, až budeme dospělí.

 

Zatím sedíme ve stejné třídě,

ale ne ve stejné lavici,

můžeme se spolu vidět,

ale ne po tvojí levici.

 

To všechno se změní,

až si každý ze třídy půjde svou cestičkou,

zatím to ale tak není,

jsi zatím třídní bludičkou.

 

A přijdou časy radosti,

i v mém životě,

z opuštění budou veselosti,

až já najdu tě.

 

A bude v našem zájmu,

více se setkávat,

vysvětlím ti mnoho pojmů,

až z toho bude velká zábava.

A poznáš moje hodnoty,

uvidíš, jak jsou veliké

nebudu dělat drahoty,

ale krásy toliké.

 

Naše hodnoty jsou trochu jiné,

a ty to zatím nevidíš,

jaká krása se z nich vine,

 

ale přejde čas a ty to uvidíš.