Měli jsme nahrát Rozhovor do rádia Tloskov, ale zatím to nějak nevyšlo, tak tu dávám alespoň textovou verzi, no aspoň se o mě něco dozvíte:

 

Vážení posluchači, rád bych vám představil mladou zajímavou ženu, která se považuje za nositelku Aspergerova syndromu.

Zeptal bych se, jaký si měla den, jak se máš, ale nevím, jestli mne s tím nepošleš někam J. Zrovna tohle tlachání o ničem (anglicky: „small talk“) Aspíci většinou nesnáší. Řekneš mi k tomu něco?

Mam se hnusně.

Tak se tedy budem bavit věcně, jo? Jak jsi přišla na to, že jsi autistka? (vím, že jsi o tom napsala úderná článek na webu)
Já vždycky věděla, že sem divná už v 1. třídě jsem si myslela, že mam (dyslexie na matiku jsem tomu jako dítě říkala) ale rodiče mě tvrdili, že nic takového neexistuje (pěkně kecali, protože dyskalkulie existuje). A pak mamce řekla nějaká učitelka (10 mě tehdy bylo), že asi fakt nejsem normální ale mamka se na to vykašlala a odložila to, protože jsme se věnovali tomu, abych šla na gympl, na který jsem stejně neměla, no nakonec sem je ukecala ale AS diagnózu jsem dostala až ve 13ti.

1/ Vím, že se podceňuješ, mluvíš o sobě často jako o „postižákovi“. Proč tak soudíš? Já Tě znám také jako argumentačně poměrně silnou. Dovedeš uhodit hřebíček na hlavičku. Pamatuješ, jak jsi mne na Aspie srazu uvedla do rozpaků, když jsem neuměl rychle vysvětlit, proč mne vlastně ředitel vyhodil z práce? Nemáš pocit, že Tě lidi nemají rádi také pro tu pravdu a údernost, se kterou na ně dovedeš vyrukovat?
Já nemam ráda falešný řeči, pravda, je jediný co chci slyšet, no ostatní ji slyšet nechtějí a možná proto mě všichni nesnášej. Samozřejmě si trvám na tom, že kdyby si lidi pravdu říkali, celé lidstvo by toho dokázalo daleko víc. Jenomže když by všichni lidi říkali pravdu a jeden by lhal, vydělal by na tom taky hodně ten jeden. A protože chtějí všichni pro sebe vydělat co nejvíc, všichni lžou, a ta lež už je pak jenom akt přežití a nikdo na tom nevydělá ani pro sebe. Proto lidi nesnáším.

No, teď už si tolik nemyslím, že každý AS musí být postižení, může to být buď degenerace, nebo nový druh. Nebo obojí. Ale nesnáším ty řeči o tom, že bychom měli být na svůj AS hrdí, nebo že jsme v něčem dobrý, pokud nejsme nebo že se máme dobře (a sami tomu věříme), když se dobře nemáme a podobný řeči.

2/ Myslíš, že máš dobrou paměť? Jak se to projevuje?
Dlouhodobou jo ale krátkodobou ne, třeba v učení mam velký problém se něco naučit ale občas jsme to učivo už brali dřív třeba na základce a já si ho z té základky pamatuju. Taky si pamatuji milion blbostí, hlavně mam úplně jiný vzpomínky na události něž lidi kolem mě, se kterými ty vzpomínky mam. Oni mají vzpomínky, na které si vůbec nebo matně pamatuji a já mam zase vzpomínky, které si nepamatují oni. Taky mi lidi říkají, že oni si pamatují ty dobrý vzpomínky a já si pamatuji ty špatný, ale nemyslím si, že je to tak vždycky. Jde spíš o to, co koho zaujme.

3/ Zajímá Tě něco enormně? Většina autistů má speciální zájmy, ve kterých často dosáhnou až geniality?
No, on soubor věcí které mě zajímají, asi nemají přesný název, týká se to právě toho, že lidi lžou aby přežili a nevnímají realitu. Jsem nihilistka. Taky mě baví poslouchat písničky, líbí se mi rap ale rozhodně ne všechen, třeba nemam moc ráda takovýto „honění ega“, i když to bohužel k rapu patří. Kdybych měla vyjmenovat autory, kteří se mi líbí, jsou to: Prago union, Desád a Řezník a ňácí další.
Zkoušela jsem psát i vlastní texty, píšu asi rok a půl, jinak k nějakému nahrávání jsem se krom amatérsky doma na zkoušku nedostala, no nevim, jestli to někam dokopu. Taky píšu články na blog, takže bych možná chtěla bejt i spisovatelka, teď mam rozepsaných pár stránek, ve kterých popisuju svoje dětství, no taky se nemůžu dokopat k tomu, abych to dodělala.

4/ Jsi ráda středem pozornosti nebo naopak nerada vyčníváš?

Já nevím, asi podle společnosti, podle počtu lidí, podle mojí nálady a podle toho proč bych byla středem. Ale každému určitě dělá dobře trochu pozornosti.

5/ Unavíš se snadno? Trpíváš smyslovým přetížením, když je informací moc?

Ano, unavím se hned, možná i pro to že pořád přemýšlím a všechno kolem mě rozebírám do podrobna, často se bojím, že svoje myšlenky zapomenu a zhloupnu. Taky si připadám, že moje hlava jsou jako servry. Občas něco vím a něco mě dojde, a jindy si to nepamatuju a dojdou mě jiný věci, někdy zase nic, podle toho, jaký servry v mojí hlavě jsou zapnutý.

6/ Vím, že máš ráda emotivní až morbidní věci. Podle mé zkušenosti je to u Aspíků typické. Dovedeš to nějak popsat?
Poslouchám Horrorcore, dřív jsem se i dívala na obrázky mrtvol, ale spíš mě přitahuje mluvit o tom nebo o tom číst nebo poslouchat. Jako mladší jsem strašně měla ráda
Happy Tree Friends. A přitahují mě hlavně depresivní věci, dnes už víc než ty morbidní. Taky mam ráda černý humor, bohužel ale obrázky s černým humorem třeba na facebooku nepochopím. A hlavně mam ráda, když ten humor má nějakou pointu, aby tam nebyl jediný smysl ten, že někdo umře. Mam ráda krutou realitu.

7/ Jak to máš se sexualitou? Podle mé zkušenosti jsou autiské i v tomto dvouhrbí velbloudi. Buď jsou asexuální, nebo hypersexuální. Vím zhruba jak to máš, ale jestli k tomu chceš také něco říci…
Sexuálně mě přitahují kluci, ostatní lidi se mi jako lidi líbí (což je divný protože lidi nesnáším) ale nepřitahují mě. Taky se mi líbí kluci starší, než je můj věk, tak 20 až 25 let je pro mě ideální. Občas jsem přemýšlela i o tom, jestli nejsem transexuál, jestli se já necejtím jako kluk, no možná trochu jo ale transexuál nejsem, vím, že jsem holka a vyhovuje mi to i tak.

8/ Obohacuje Tě nějak to, že nyní potkáváš podobné lidi, ať už prostřednictvím skupiny Dospělý aspík, Michala Roškaňuka a dalších? A je to tak, nebo máš i mezi AS pocit, že jsi černá ovce?

Já nevím, ono strašně záleží na tom, koho potkám, třeba v Aple, kde jsou i těžší případy někdy potkávám lidi zamindrákovaný víc něž já. Ale obohacuje, bez AS bych se už vůbec neměla s kým bavit ale štvě mě, že se s nimi stýkám málo a taky to, že se mi AS kluci moc nelíbí. A na facebooku mě to zas nestačí, chci se vidět v reálu.

9/ Co bys chtěla v životě dělat? Co pro to děláš? Jak si představuješ naplněný život? Mám trošku obavy, že mi na to řekneš, že nic, a že život stojí za hovno, ale dobře…i do by ses mohla pokusit popsat trošku víc J.

Já vůbec nevím, co bych chtěla dělat, asi bych se chtěla stát teroristkou a zlikvidovat celou planetu, aby tu nebyli už žádní lidi a žádná jakákoliv existence.

10/ Chtěla bys něco vzkázat posluchačům? Nebo nějakému konkrétnímu člověku (i takovému, kterého nebudeš jmenovat) ?)

Přemýšlejte a říkejte to, co si myslíte a ne to, co chtějí lidi slyšet nebo to, aby jste na tom vydělali.

Díky za rozhovor