Podle mně mohou mít jakákoliv předsevzetí, ale to aby to splnili, to už je horší.

Proto jsem vymyslel menší modlitbu. Sice nejsem až tak věřící, ale trochu si myslím, že existuje něco mezi nebem a zemí. Mám bohužel každoroční zkušenosti s tím, že si řeknu nějaká předsevzetí ale vrtá mi hlavou, jak je dodržet. Myslím si, že mám takový typický novoroční autistický problém s předsevzetími. Nadchnu se vždy pro nějakou dobrou myšlenku na to, co pro sebe udělat,

Add a comment

Říká se, že aspíci mají dobrou paměť. Můj názor na věc je, že to u každého aspíka může být jiné. Až na jednu věc, která je pro většinu aspíků stejná. Řekl bych, že téměř každý má paměť na svůj speciální zájem.

Můžete namítnout, že každý aspík nemusí mít speciální zájem, že může existovat (a určitě existuje) i aspík bez speciálního zájmu. Ano, pravda. Je to ale jeden z hlavních znaků Aspergerova syndromu.

Někdo si pamatuje pouze věci, u kterých si sám řekl "to si musím uložit do hlavy". Nikoli u věcí, kde mu někdo řekl, ať si to zapamatuje. Někdo si pamatuje všechno, co slyší a vidí.

Add a comment

Znáte taky ten pocit, když se díváte na film a po skončení filmu se cítíte jak praštěný palicí nebo jako když vás někdo vzbudí ve dvě ráno?

Jednou jsme se ve škole místo tělocviku dívali na film (jmenoval se „Fakjů pane učiteli“). Byla to komedie, hrozná blbost, ale zároveň celkem promakaný film. Když jsme film zapli, začla jsem si všímat toho, jaká je to blbina. Dlouho předtím jsem žádnej film neviděla, možná proto jsem si odvykla takový to „začumění“ do obrazovky. Lidi ve filmu se na sebe usmívali jako dementi, říkali si mezi sebou věci, který

Add a comment

Ahoj
Mám AS, zjistil se u mě asi ve 13ti letech, ale známky toho že sem postižená sem měla už dávno předtím, nejspíš už po narození nebo v jednom roce. Jenomže moje rodiče sou tak natvdlí že si nikdy nechtěj přiznat že mají doma místo dítěte postižáka. Fotr byl vždycky nasranej, když jsem nezvládla věc, kterou po mě chtěl: „tvoji sourozenci to zvládnou“. Mám tři starší sourozence. Například když jsme škrábali brambory a já je škrábala pomalu, ségra mě vždycky říkala že je škrábu schválně pomalu, abych se mohla flákat.

Add a comment