Již nějakou dobu přemýšlím nad závažností své poruchy a nad možností seznání obdobného jedince. Jak svět zřím? Věru hlavním rozdílem od většiny jest mé uchovávání objektivity. Výchova, reklama, ... Zhola nic mne nedokázalo ovlivnit - nesmýšlím jakkoliv o komkoliv - žádné předsudky, názory, závěry, ... Mám-li se rozhodnout, pak činím na základě logické operace či jen prosté náhody. Pro mou maximální pragmatičnost nemám vztah ani k vlastní rodině - byť logika mne udržuje v rámci obecně prospěšné symbiózy.

Svedu dokonce předvídat budoucí události, načež jsem kupříkladu kamarádce vylíčil spletitý příběh její vztahové sféry. Vše se naplnilo do posledního písmene. Od způsobu seznámení, důvodu rozchodu... (Konkrétněji, že se za 2 měsíce rozejde se současným přítelem, za další 3 ji jiný písemně konfrontuje na sociální síti, s tímto bude 2 roky a vstoupí do toho třetí osoba, chvíli bude udržovat kontakt s prvním zmíněným klukem a následně dozná konečně dlouhodobého vztahu.) Obdobných příběhů jsem líčil ještě několik - občas to jen vysypu, jindy nahlédnu do rukopisu, do dlaně, anebo se dotyčné osoby jen/ani nedotknu. Zmíněná kamarádka mne chce podpořit, zkusil-li bych hrát si na senzibila. Obecně na svou schopnost poznat co se stane vždy spoléhám. Díky tomu se mé chování prvotně jeví zcela nesmyslné - vše do sebe zapadne třeba až po 5 letech.

Zajímavé to mám i s pamětí. Celkově mívám problém s představivostí - jasně si vybavit konkrétní aspekty jednotlivé vzpomínky. Když se ovšem nesnažím být konkrétní, často si vzpomenu na cokoliv šíleného - na toliko přesný údaj, že nechápu, jak mi může dělat potíže vzpomenout si na to, co jsem dělal před 5 minutami. Rovněž někdy svedu cosi neuvěřitelného -  vypočítám náročný příklad bez přemýšlení a jindy nevyřeším ani triviální úlohu. Právě, že většinou musím nechtít daný problém vyřešit - musím si řešení vymyslet - uzmout co mne zrovna napadne.

Vymykám se samozřejmě i zálibami. Poslouchám klasiku -> operu, Tuvanský zpěv, čínské/japonské/mongolské/filipínské/... tradiční písně -> zkrátka klasické nástroje jako flétna, piano, tuvax, ...; jazz -> saxophone, ...; gospel, soul, písničkáře, ... Sám provozuji alikvótní zpěv a operu. Dále se věnuji zen-buddhismu -> meditacím, Wushu, ... Žádné drogy -> alkohol, káva, ...

Pak tedy existuje kompatibilní jedinec? Anebo kdosi alespoň stejně pragmatický - neempatický?