Jak vypadá můj každodenní život? Jednoduše a zároveň složitě. Každý den vstanu (Kdo by také ráno nevstal, že? I když já jsem schopen o víkendu spát i do poledne.) a pak to začne. Hlavně o víkendech.
- Zase jsi neuklidil oblečení!
- Už zase je na zemi ručník!
- Až vyrostete, budete žít ve špíně a smradu!
Neříkejte, že tyhle nebo podobné věty neznáte. Dám vám tady jeden rozhovor s jedním mým rodičem.
R.: Proč jsou na televizi moje soukromé dokumenty?! (Máme k televizi připojený HDD disk a někdo zapomněl disk s dokumenty, filmy atd. vyměnit po přehrání filmu, který ještě nebyl na MEDIA harddisku, za disk pouze s filmy.)
Já: Ale já ho tam nedal. Vy jste si večer pouštěli film a prostě tam zůstal ten nesprávný disk.
R.: Jste všichni tři stejní, Tom, ty i táta. Takže za to nesete odpovědnost všichni!
Já jsem měl milion chutí tátovi doporučit: "Už si nikdy nepouštějte filmy, co nejsou na MEDIA HDD. Já jsem měl z toho průšvih." Jenže mi to samozřejmě neprošlo. Takhle vyloženě nespravedlivé to není každý den, ale ty tři věty na začátku slyším pořád a každý den. Každý víkend si říkám: "Proč jsem já hlupák nevstal o tři hodiny později?!"
Jak je to u vás? Píšte.
