Vytisknout
Kategorie: Ze života
Zobrazení: 1151

AS mi byl diagnostikován v roce 2006. Nějak jsem si to neuvědomoval, a tak jsem to přijímal. Od roku 2009 jsem se díky organizaci APLA potkával s kamarády s podobným handicapem. Byli to v podstatě moji jediní kamarádi. Když jsem chodil na ZŠ, všichni mě vnímali "celkem" dobře, ale s lidmi ze třídy a jiných tříd jsem se moc nebavil.

 

V jednom roce (je jedno jakém) jsem se dostal na gymnázium (je jedno jaké). Začal jsem si uvědomovat, že se přestanu stýkat s lidmi ze ZŠ, kteří si o mně mysleli bůhví co. Byl jsem rád, že se dostanu do kolektivu, kam přijdu s čistým štítem. Když jsem začal chodit do prváku, třída mi přišla naprosto v pohodě a i když výchovná poradkyně (je jedno, jak se jmenuje) o mém problému třídě řekla, na mé postavení v kolektivu to nemělo vliv.

V průběhu roku jsem se seznamoval s lidmi z různých tříd. Dnes mě lidé ze školy znají jako úplně normálního člověka a berou mě tak. V poslední době jsem také členem jednoho rockového pěveckého sboru v našem městě (je jedno jakém). A mám se dobře.