Ahoj, 

rád bych popovídal o mé exkurzi do firmy BAYER, jaké to bylo, co se přihodilo a tak dále... 

Takže, cesta tam proběhla vcelku v pohodě, nikdo ze spolužáků se mě neodvážil otravovat (aby taky jo, protože je mým zvykem, že se držím blízku učitele, tudíž by si toho (snad) všiml), takže v poho. Tam jsem v klidu poslouchal, jak je mým (nevím nakolik dobrým, někdy mám pocit, že to lidi spíše štve :-)) zvykem jsem důkladně prodotazoval prezentátory (není moc akcí, kde by mě nenapadl alespoň jeden dotaz). 

Co jsme dělali? Prošli jsme si firmu, poslechli si, jak to vypadá při příjmacích pohovorech, a zjišťovali, jak to v průběhu probíhá. Předem jsme do firmy posílali životopisy (zkouškové), tak jsme zjišťovali, jak bychom uspěli ve firmě, co by si o nás personalista pomyslel. Program se mi líbil, v budoucnu bych uvítal i informace "z druhého konce barikády". Tolik taková recenze. 

Přesunu se k cestě zpátky, tam jsme došli (s učiteli) před kupé, učitelé se zeptali, jestli je tam volno, a zjistili, že lidi neumí česky, tak požádali mě (obě dva moc neuměly anglicky), abych se zeptal anglicky. Což je, jak jistě pochopíte, pro aspergera šok. Po chvíli rozmýšlení (spíše než věty, anglicky umím dost, tak okolností) jsem se zeptal první větou, co mi přistála na mysl. Cesta byla (vyjímečně) na minutu včas zpátky doma.