Toto je první část dvou textů o Psychiatrické léčebně ve Šternberku. Já za svůj, krátkodobý život, jsem toho zažil hodně. Dvakrát Motol, jednou Bohnice a nyní i Šternberk. Přesněji pavilón n°17. Celý komplex tu už existuje sto dvacet let. Je to komplex hodně podobný Bohnicím, jelikož je tak starý. Jejich pravidla, jsoi dle mého názoru, příliš, nákladná. Například, když tam příjdete, tak si vás zapíšou a vezmou do prvního patra, k pokojům. Vaše věci vám dají do sesterny, v tomot patře. Pak vám vymění oblečení, za ústavní prádlo. Jelikož tam nemají, pánskou velikost, tak mne. Muži o věku šestnácti let, osmdesáti pěti kilo a velikosti, pánské XL, je dosti těžké vám vybrat dostatečně velké. Své můžete nositi, poquze spodky. Vše vám dají jinak, svoje, výjimkou bundy, naven, Vše záplatované, jelikož to nosí všichni. Mají tám například, tepláky od Adidas. Ale po pořádném prohlésnutí, loga na kolenu i pevností látky, jsou to Adidas v tržnice. ústavní pyžama, jsou opatřeny potiskem čísla pavilónu. Tbytek má tutočílici napsanou, buď fixou, nebo potiskem. Poté vás hodí do sprchy, menší do vany. Mají tam i vanu na nohy.
Poté vám šoupnou na jídelnu. Tam jíte i si hrajete, pokud, nejste na terapii, či na pokoji, nebo někde jinde. Začíná to pohovorem u terapeuta.Následně se seznámíte s pravidly a s režimem. Poté vás seznámí i s bodovcím programem.
Je to nástěnka, s obrázkem čtyř pruhové lodi. Červená, bílá, zelená a černá, toť jsou barvy lodi. Černá je nejhorší a černvená nejlepší. Když příjdete, jdete do tzv. zkušební bílé, kde zůstanate týden a pak vám dají formulář, neboli jak vám to řeknou výstup. Následně vás zařadí při výborném chování, přímo do červené, nebo vás nechají v bílé, či když jste se chovali zle tak do zelené. Při porušení můžete klesat či stát, při plnění pravidel stoupat nahorů.
Když jste v černé, jste v nejhorší skupině. Z ní vás nepropustí, pokud s vámi nic, nezmůžou. Jedneho takového ptáčka, jsem už zažil. Máte povolenou pouze půlhodinovou návštěvu, nic jiného. Nechodíte ne telku, do bazénu, nesmíte mít mp3, či videohru. Nesmíte ani balíčky, což jsou sladkosti a pití, které si přinesete. V zelené můžete z balíčku, ovovce a pití, máte povolené společné sledování tv, bazén a krátkou procházku po areálu. Pokud vám to povolí terapeut, máte právo na jednodenku jinak řečeno prpustku na den (ráno si vás vezmou a v pět hodin, zase vrátí), ovšem vyjímečně můžete na dovolenku, což je propustka s jedním, nebo dvěmi přespání. V bílé, můžete už i mimo aréál. Máte povolenou z balíčku i sladkost a máte právo i na samotné pozorování, televize, možnost té víkendovky i jednodenky. V červené, je to podobné jako v bílé, ovšem máte k tomu další privilegia, jako nosit vlastní hadry, každý víkend právo na jednodenku, a každé dva týdny i propustku. Můžete nevrhnout, jaké chcete mít vyplnění, vašeho volného času, či navštěvovat v kantýně počítač. Můžete tu mít gameboye, nebo mp3 přehrávač. V černé se vám pobyt prodlouží o týden pokud se v ní budete chovat slušně a v červené zase zkrátí o týden.
Paní primářka, je docela fajn, i když někdy, když jí posloucháte tak by jste jí nejdříve praštili. Ovšem to si myslí, každý, kdo nejdříve přijde tak si toto myslí, či pokud se nechcete zlešpit. Ovšem já asi tak po dvou týdnech, jsem pochopil, její jednání. Přes onen pocit, který vám navodí a to jak mnoho problémových pacientů tvrdí a to že, je to než doktor, spíše tyran, tak já jsem řpišel, že ve vnitř je opravdu inteligentní, moudrá i rozumná. Nad ní musím, částečně i smeknout klobouk, že to je fajn člověk.
Paní staniční, má ostřejší náturu, a doprovází jí na vizitu, tak většinou jsem jí viděl na vizitách, které děla s primářkou, že ona spíše, řve po těch osobách, které si u vrstevníků, koledují, minimálně jednu přes pusu. Mnohý personál je rozumný a dá se s nima i mluvit. Poslouchají vás a když, někdo dělá bordel, tak ho chytnou tak, že to vypadá, jako by ho proměnili v kus hadru.
Je to prozatím, jediná léčebna, kde jsem mohl uznat, že tam něco dělají. Jelikož tam vytvořili i příjemné prostředí i když, naschvál všechny míchají tak , že tam vždy budete mít jednoho prevíta. Je dobře, že tu aspoň nedělají jednu zásadní chybu v komunikaci a to že, když něco řeknete, tak po vás zopakují poslední dvě slova.
Pročež bych jí ohodnotil , na dobrou. Prozatím, to je všechno, jelikož jsem na oné propustce, čili se ozvu pčíště tak čau.