Všichni lidi jsou tolik schizoidní a bez emocí že jim nestačí chtít vztah s někdym jinym. Aby svoje emoce zvětšili- tedy vůbec pocítili že něco chtějí, ten druhej musí předsírat že toho druhýho nechce. Když něco nemáte-chcete to víc. 

Možná jde i o to, že pokud se nikdy nesmíte vztekat a vyžaduje se po vás aby ste bylo v klidu, úpln vychladnete. A i přesto se spoustu lidí vzteká nebo spíš zlobí. Třeba mě příde, že v dětský společnosti už to vůbec není tak, že šprt nebo vzorňáček by byl špatnej. Předně nakopak, i děti ma,jí za špatnýho toho, kdo neposlouchá dospělí. Protože když se smíříte s něčim špatnym že to tak je a najednou uvidíte u někoho že je to jinak, rozruší vás to, chcete to taky. Proto, když nemůžu já, nemůže nikdo. A takovymhle stylem se to drží, kdo vyční z davu, ostatní ho okamžitě „sežerou“. 
Spoustu lidí ví, že pokud chtějí zapadnou tak se musí hezky oblíkat, hezky pózovat a tak. Napůl to chápou. Ale přesto si říkají trapný vtipy kterejm se uměle smějou. Možná proto ten, kdo vtip nepochopil, pochopil správně. Není to vtip. Ale ještě líp pochopil ten, kdo ví že to lidi říkají proto, že se snaží být vpohodě i když vpohodě nejsou. Ale oni sami lidi, kteří se tomu vtipu smějou nebo ho řekli tuhletu věc podvědomě chápou. Proto jim to v jiný situaci už nepříde vtipný. Vtip je stav mozku, kterýmu ten mozek nerozumí, a smíchem se buď dostane ze stavu, kterýmu rozuměl do stavu kterýmu nezorumí, nebo ze stavu kterýmu nerozuměl do stavu ketrýmu rozumí, a pak zase do stavu, kterýmu nerozuměl.
Spoustu lidí řeší, kdo má koho rád, kdo druhýho balí, kdo po kom co chce a tak. Ale už neřeší, co po kom chce a co proč dělá právě teď. Dlouhodobější věci každej musí hned vědět ale věci v tuhle chvíli teď hned ne. Jak je to možný? Věci co je teď hned nikdo neřeší, možná proto to těma dlouhodobějšíma si snažej lidi nahradit.

Spoustu lidí chápe to, že v tuhle chvíli je tohle takle špatně. Ale nemaj sílu to až tak úplně řešit. Spoustu lidí říka něco automaticky. Nestíhají přemejšlět, co to vlastně znamená. Třeba když dete pro jízdenku, automaticky řeknete dobrý den. Spoustu lidí by bylo raději, kdyby šel jízdenku k okýnku koupin někdo jinej. I když se zrovna nebojíte lidí, není to kupování až tak příjemný. A čím víc ste ve strachu, tím víc říkáte věci, který si neuvědomujete. Když sem byla menší a dobrý den u okýnka neříkala, byl na mě brácha strašně naštvanej. Zlobil se proto, že nechápu tenhleten strach tím stejným způsobem, jakým to chápe on. Ale i tak i já říkám automaticky: „To je jedno“ nebo „Nevim“. Je to ve chvíli, když už nevim co bych řekla.
Teď to co tu napíšu pude vypadat asi divně, ale, proč v dnešní době, když ještě pominu to, že se lidi snažej oblíkat co nejlíp, tak na sebe plácaj všemožný deodoranty a musej se mejt každej den. Kdyby si na sebe deodáč nevzali, smrděli by. Ale podle mě, smrděli by proto, že celej život člověk žije ve stresu, v práci a ve škole, a v tom stresu se člověk hodně potí. A proto by smrděl. A co víc, pokud dá někdo na sebe ať už smradem nebo zpocenym podpaží znát, že je ve stresu, ostatní ho nebudou brát. Nikdo si nesmí přiznat že je ve stresu.
Taky mi příde, že pokud někoho něco nebo někdo naštval, nebo má blbou náladu, vyvolává v něm agresi, když vidí u ostatních lidí radost. Kdžy vidí, jak si lidi povídaj, smějou se a tak. Ale podle mě je to trochu jinak. Ty lidi se totiž nesmějou doopravdy, ti lidi se přetvařujou tak, jak to dělají všichni, a baví se spolu ve strachu, že je ostatní lidé nebudou brát mezi sebe. Opravdovej smích by podle mě nikdy v nikom agresi nevyvolat, ať by měl ten nasranej člověk náladu sebeblbější. A protože když je někdo nasranej, tak vnímá tu přetvářku, i když ve skutečnosti je přesvědčenej, že se lidé smějou doopravdy. Ale podvědomě vidí to, že se lidi přetvařujou, a to v něm vyvolává tu agresi. Kdyby to že se přetvařujou viděl přímo a uvědomil si to, možná by se nenaštval, protože by nebyl přesvědčenej, že ostatní se mají líp než on. A pokud by se ostatní doopravdy smáli, podvědomě by nevnímal ten jejich strach a nemělo by ho co nasrat.
A ještě k tomu, pokud se lidi někomu smějou a ponižujou ho, je v jejich hlase slyšet přetvářka. To nejspíš proto, že oni si o něm opravdu nemyslí že je on nemožnej, ale honěj si na něm ego. Ale stejně tak je přetvářka slyšet v hlase a ve smíchu lidech normálně na ulici, když se spolu bavěj. Proto, pokud je někdo paranoidní a má pocit, že se lidi támhle vedle něj smějou jemu nebo ho pomlouvaj, je to tím, že je v jejich hlasech slyšet úplně stejný tón, jako když někoho ponižujou. Oni se bavěj tím přetvařovaným hlasmem nespíš proto, no, co by si oni vlastně měli říkat v tomhle světě a v týhle společnosti?